Španělské hospodářství
Španělsko bývalo odjakživa dominantně zemědělské. Až od poloviny 20.století se země začala industrializovat a otevírat turistům. Konec frankistické vlády znamenal pro zemi počátek „španělského hospodářského zázraku“. Důležité zahraniční investice sem přinesla olympiáda a Expo 1992. Přesto bylo Španělsko až do 90.let zemí západní Evropy s nejvyšší nezaměstnaností.
V průběhu posledních let klesla z tehdejších 20% na necelých 16%. Díky turismu se rozložení zaměstnaných přerozdělilo tak, že 60% pracuje ve službách, 30% v průmyslu a pouhá desetina pracujícího obyvatelstva je v zemědělství.
Především přímořská příroda trpí pod návalem turistů. Proto se vláda snaží rozložit přísun návštěvníků nejen do přímořských, ale i do vnitrozemských oblastí, kde se předpokládá celoroční zájem o památky, ne pouze v letní sezóně.
Vývozní artikly Španělska
Hlavní exportované potraviny jsou citrony, rajčata a jahody, dále pak olivy, mandle víno a slunečnicový a olivový olej. Nejvíce se těží uhlí, železná ruda, olovo a měď.
Hospodářská centra Španělska
Hlavní hospodářská centra jsou Barcelona, Valencie, Bilbao a Gijón. V hlavním městě se rozvíjí elektrotechnika a strojírenství.
